Zahájení cesty

10. července 2011 v 10:43 |  Camino Portugués
Kamarád nás odvezl na ruzyňské letiště, my se v klidu odbavily a zanedlouho už jsme seděly v letadle do Milána. Let byl naprosto bezproblémový, o cca 1,5 hodiny později jsme přistály v Miláně. Letadlo do Porta letělo až o 4 hodiny později, tak jsme si prošly letiště, zašly na oběd a nakonec si koupily lahev vína a při ní pozorovaly přílety a odlety letadel. V šest večer jsme konečně vyletěly směr Porto, letadlo bylo opět přistavené přesně na čas. Let trval něco málo přes dvě hodiny, ale protože je v Portugalsku o hodinu posunutý čas, přistály jsme v půl osmé místního času.
Letiště je s městem spojeno metrem, takže jsme si hned po přistání šly koupit jízdenky. Chvíli jsme luštily, jak velká automatická prodejní mašina funguje, nakonec jsme tam správně namačkaly cílovou stanici, u které měl být náš penzion a zaplatily 2,5 Eura za každý lístek (poznámka - za vytištění lístku se platí poplatek 0,5 Euro, lístek je ale dobíjecí, je tedy potřeba ho používat i na další cesty a vyhnout se tak půl Euru navíc za každou cestu).
Metro je pěkné, moderní, čisté a klimatizované, každá stanice je hlášena rozhlasem a zobrazena na digitálním displeji, takže jsme neměly problém nejprve přestoupit na Trindade (největší přestupní stanice, kde se kříží asi 5 linií metra) a pak i správně vystoupit. Horší už to bylo s nalezením penzionu, respektive ulice, ve které se měl nacházet. Nikde jsme ji neviděly a místní ji neznaly. Průzkumem mapy na zastávce jsme nakonec zjistily, že jsme úplně špatně a že se musíme vrátit o pár stanic zpět na náměstí Marqués (další Euro). Tam opět nikdo hledanou ulici neznal (a bylo vtipné se s místními dorozumět, neboť anglicky ani španělsky nikdo nemluvil), po nějaké chvíli jsme ale narazily na pána, který nejenže věděl kde je, ale dokonce nás do ní dovedl. Penzion jsme pak našly za chvíli, ale jaká byla naše hrůza, když jsme zjistily, že dům má zatlučená okna a na zdi nápis "na prodej".

Vážně nechápu, jak je možné, že mi někdo potvrzoval rezervaci. Pravda je, že to bylo portugalsky a tak jsem to možná úplně nepochopila :-)

Bylo jedenáct večer, na Porto už dávno padla tma a my začínaly lehce propadat zoufalství. V hlavě už se mi začínaly rýsovat představy, jak spíme v parku na lavičce, naštěstí nás ale napadl spásný nápad - na náměstí Marqués jsme viděly nějaký hostel (Residencial do Marqués), zkusíme se tam zeptat.
Štestí se na nás nakonec usmálo, byla tam slečna, co uměla trochu anglicky a nabídla nám jednu postel v třílůžkovém pokoji se sociálním zařízením za 25 Euro. Braly jsme všemi deseti a když jsme zjistily, že postel je letiště a na trojlůžáku kromě nás nikdo není, nebralo nadšení konce.
Daly jsme si sprchu a usnuly spánkem spravedlivých :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama