1. etapa

10. července 2011 v 10:53 |  Camino Portugués
Vilar do Pinheiro - San Pedro Rates (20 km)
Ráno jsme se vykoupaly ve vaně, užily jsme si ten luxus s myšlenkou, že něco takového se nám v přístích 15 dnech už nepodaří. Pak jsme vyrazily na snídani. Hned naproti hostelu jsme našly pekárnu, kde bylo možné na stojáka posnídat čerstvé pečivo a kávu. Svojí "plynulou portugalštinou" jsem objednala dvě kávy s mlékem a dva croissanty a nestačila jsem se divit, když jsme dostaly jednu kávu s mlékem a čtvrtlitr horkého mléka. No vypila jsem ho :-). Tato snídaně nás stála 2,70 Euro. Poté jsme v metru prozkoumaly mapu a vydedukovaly, že ke katedrále se dostaneme přes zastávku Sao Bento (trasa D, žlutá). Přebalily jsme krosny tak, aby vážila každá přibližně stejně a udělaly si rezervaci na sobotu za 14 dní, kdy se budeme přes Porto vracet.
Na Sao Bentu jsme našly informační kancelář, kde jsme dostaly mapu a pak jsme začaly obcházet místní obchody se suvenýry, jelikož jsme zjistily, že nemáme kartu do foťáku…:-/


Asi v pátem obchodě jsme uspěly a karta byla za 17 Euro naše. Ke katedrále jsme pak došly za chvilku, je jen kousek od metra. Credenciály jsme si vezly už z Prahy, takže jsme si v katedrále nechaly dát jen razítko a oficiálně tak zahájily naší cestu.
Katedrála je poměrně impozantní stavba na kopci, působící poměrně nesourodým dojmem, jakoby k sobě někdo přilepil dvě úplně cizí budovy. Jak jsme se dočetly, je to tím, že původní stavba ze 12.století prošla v 17. a 18. století velkými stavebními přeměnami.
Nezdržely jsme se tam dlouho, nemohly jsme se dočkat až opravdu vyrazíme. Nechtěly jsme procházet průmyslové části města a tak jsme stejně jako většina poutníků sedly na metro a vyjely směr letiště. Nevěděly jsme, která stanice bude na zahájení cesty nejlepší (později jsme zjistily, že velmi populární je Maya) a tak jsme vybraly Vilar do Pinheiro. Volba to byla dobrá, po cca kilometru chůze jsme narazily na první žlutou šipku a šipek jsme se pak držely až do Santiaga. Téměř celá první etapa vedla po silnici, naštěstí tam nebyl žádný velký provoz. Přešly jsme dvě řeky po krásných kamenných mostech, které se i v dalších dnech staly častým objektem našich fotek. Trasa byla mírně zvlněná a vedla nás mezi kukuřičnými polemi a eukalyptovými lesy. Všude také rostly citrónovníky s nádherně žlutými a velkými plody. Na jedné křižovatce jsme potkaly policisty, kteří nám stejně jako mnoho místních po cestě přáli "bom caminho" (portugalská verze španělského buen camino). Občerstvení nám nabídl strom s částečně zralými fíky.
Po cca dvaceti kilometrech (na první den a rozejití to bylo akorát) jsme došly do San Pedro Rates, kde jsme po chvilce bloudění našly ubytovnu. Poplatek za ubytování byl dobrovolný a ubytovna byla poloprázdná. S úlevou jsme si uvědomily, že nejdeme příliš frekventovanou cestu a navíc mimo sezónu, takže nám odpadne každodenní honění se a boj o postel. Ubytovna byla moc pěkná, vybavená kuchyňkou, místností na praní a pokoji s palandami. Po sprše jsme vyrazily do restaurace Ritual, jelikož jsme na nástěnce v ubytovně zjistily, že dělají peregrinské menu. Protože už víme, že jedno menu v pohodě stačí pro dva lidi, objednaly jsme jen jedno se zeleninovou polévkou navíc a vino verde - lehké portugalské jemně perlivé víno.
Menu obsahovalo pečivo s máslem, sýrem a rybí pomazánkou, vynikající polévku s kapustou (na tu jsme pak chodily pravidelně), vepřovou kotletu s hranolkama a rýží, pečené jablko se skořicí (to už nám lezlo i očima :-)) a kávu. Za všechno dohromady jsme zaplatily 12,80 Euro. V krámku vedle jsme si ještě koupily červené víno na večer (1,39 Euro!).
Na alberque jsme se seznámily se Sabinou a Damonem, švýcarským párem hovořícím italsky. Ještě pár dní jsme se s nimi potkávaly, pak nám asi utekli, protože každý den vyráželi hodně brzy ráno. To s Daniellu a Carolinou, Němkami našeho věku jsme se míjely celou cestu až do Santiaga a strávily nejeden večer při víně.
Večer jsme všichni seděli na zahradě před albergue (ještě se dvěmi Španěli, kteří potřebovali do Santiaga (tj. cca 200km) dojít za 5 dní) a vzájemně ochutnávali vína, co kdo koupil., Do spacáků jsme ulehly zmožené více alkoholem, než cestou :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Václav Hanák Václav Hanák | E-mail | 24. srpna 2011 v 13:48 | Reagovat

Holki bachas na ten češtin,
jinak fajn v září 2011 půjdu ve vašich stopách

2 Zuza Zuza | E-mail | 14. června 2014 v 1:41 | Reagovat

Skvělý report.....i já jej použiji místo průvodce!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama