Červenec 2011

Třetí etapa

15. července 2011 v 23:38 Camino de Finisterra
Olveiroa - Fisterra - 37 km
Poslední etapa! Už se nemůžeme dočkat, až uvidíme maják. Snídáme v kuchyňce a v nedalekém baru si dáváme ještě kávu. Hned za Olveirou cesta trochu stoupá, ale povídáme si a ani to nevnímáme, Andy už ani tolik nebolí noha. Velmi rychle docházíme k Hospitalu, na němž je zajímavé hlavně to, že hned za ním dochází k rozdělení cesty. Na Fisterru se pokračuje doleva a na Muxíu, která je o pár kilometrů blíže, doprava.
O kus dál stál úplně osamocený bar a před ním starší paní, naháněčka. Pokřikovala na poutníky, že dalších 15 km je pustina a že u ní je jediná možnost sehnat něco k jídlu a pití. Jelikož jsme s sebou nic k jídlu neměly, tak jsme se nechaly zlákat. Pak jsme se nestačily divit, když si za bocadillo se sýrem a rajčetem řekla 3,75 Euro (obvykle se za něj platí něco mezi 2,20 - 2,50 Euro).

Slovíčka a fráze

15. července 2011 v 19:40 Rady&Tipy
Před cestou do Španělska se velmi hodí naučit se alespoň pár základních slov a frází. Lidé na vesnicích většinou jinak než španělsky neumí a obecně, Španělé mají vždycky radost, když vidí, že se cizinec alespoň trochu snaží mluvit jejich řečí.

Dobrý den - Buenos días
Dobré odpoledne - Buenas tardes
Dobrou noc - Buenas noches (čti Buenas nočes)
Ahoj - Hola (Ola)
Nashledanou - Adios

Ano - sí
Ne - no
Nic - nada (náda)
Prosím - por favor
Děkuji - gracias (grasias)
Hodně - mucho (mučo)
Málo - poco (poko)
Víc - más
Méně - menos
Malý - pequeňo (pekéňo)
Velký - grande
Dobře - bueno
Špatně - mal
Tady - aquí (akí)
Tam - allí

Poutník - peregrino
Cesta - camino (kamíno)
Pěsky - a pie
Štastnou cestu! - Buen camino!
Razítko - sello (sejo)
Žlutá šipka - la flecha amarilla (lafleča amarija)
Boty - zapatos (sapatos)
Batoh - mochila (močila)
Hůl - palo
Mušle - concha (konča)
Láhev - botella (boteja)

Ubytovna - albergue (alberge)
Místnost/pokoj - habitacion (abitasión)
Postel - cama (káma)
Sprcha - ducha (duča)
Koupelna - baňos
Prát - lavar
Oblečení/prádlo - ropa
Záchody - servicios (servísios)
Kuchyň - cocina (kosína)

Restaurace - restaurante
Obchod - tienda, supermercado (supermerkádo)
Lékař - médico
Lékárna - Farmacía
Pošta - Correos (koreos)
Nádraží - Estación (de autobus, de tren = vlakové)
Lístek - billete (bijete)
Letiště - aeropuerto
Turistická kancelář - oficina de turismo
Banka - banco (banko)
Směnárna - cambio (kambio)
Katedrála - catedral (katedral)
Kostel - iglesia (iglésia)
Most - ponte
Ulice - calle (káje)
Řeka - río
Hory - montaňas

Voda - Agua
Pitná voda - Agua potable (x Agua no potable)
Studený - frío
Horký - caliente (kaliente)
Led - hielo (ielo)
Víno - Vino (vino blanco /blanko/ = bílé víno x vino tinto /tynto/ = červené víno)
Sklenička - copa /kopa/(una copa de vino = sklenka vína)
Pivo - Cerveza (servesa)
Točené pivo - una caňa /una kaňa/(většinou malá sklenice, často 0,2l)
Káva - Café (Café con leche /kafé kon leče/ = káva s mlékem)
Džus - Zumo (sumo)

Chléb - pan
Obložená bageta - bocadillo (bokadýjo)
Maso - carne (karne)
Kuřecí - pollo (pojo)
Šunka - jamón (chamón)
Klobása - chorizo (čoriso)
Párek - salchicha (salčiča)
Chobotnice - pulpo
Vejce - huevo (uevo)
Sýr - queso (keso)
Ryba - pescado (peskádo)
Tuňák - atún
Brambory - patatas (patatas fritas = hranolky)
Rýže - arroz
Toas - tostada
Salát - ensalada
Olivy - aceitunas (asejtunas)
Zelenina - verduras
Rajče - tomate
Okurka - pepino
Salát (hlávkový) - lechuga (lečuga)
Cibule - cebolla (seboja)
Česnek - ajo (acho)
Ovoce - fruta
Jablko - manzana (mansana)
Pomeranč - naranja (narancha)
Banán - platano (plátano)
Hroznové víno - uva
Zmrzlina - helado (elado)
Puding - flan (puding dělaný z vajec politý karamelem)
Čokoláda - chocolate (čokolate)
Cukr - azúcar (asúkar)
Sůl - sal
Olej - aceite (asejte)
Snídaně - desayuno (desajuno)
Večeře - cena (sena)

Kde je...? - Dónde está...? /donde está../ (Dónde está el albergue?)
Kolik to stojí? - Cuánto es? (kvánto es)
Já jsem... - Yo soy /Jo soj/ (Yo soy Jan. Soy de la Republica Checa /republika čeka/, de Praga.)
Jdu do Santiaga - Me voy a Santiago. (me voj a Santiágo)
Jak se máš? - Cómo estás? nebo Qué tal? (Kómo estás? Ke tal?)
Mám se dobře - Estoy muy bién (estoj muj bien)
Prší - llueve (jueve)
Je vedro - Hace calor (ase kalor)
Je zima - Hace frío
Mám hlad - Tengo hambre (ambre)
Nemám peníze - No tengo dinero
Nerozumím - no entiendo
Mluvím trochu španělsky - hablo espaňol un poco (ablo espaňol un poko)
Co? - qué? (ké)
Co se děje? - qué pasa? (ke pasa)
Proč? - por qué? (porké)
Protože - porque (porke)
Ztratil jsem se - Me perdí (me perdý)
Je to blízko/daleko - está cerca/lejos (serka/lechos)
Je mi špatně - estoy mal (estoj mal)
Jsem unavený - estoy cansado (estoj kansádo)
Jsem vegetarián - soy vegetariano (soj vechetariáno)
Něco bez masa - algo sin carne (algo sin karne)
Máte chleba - Hay pan? (aj pan?)
Je tu někde obchod? - Hay una tienda en el pueblo? (aj...)
Pořád rovně - todo recto (tódo rekto)
Doprava - a la derecha (aladereča)
Doleva - a la izquierda (alaiskierda)

Otevřeno - obierto
Zavřeno - cerrado (serádo)
Obsazeno - ocupado/completo (okupádo/kompleto)
Dnes - hoy (oj)
Zítra - maňana
Včera - Ayer (ajer)
Ráno - la maňana
Odpoledne i večer - la tarde (samostatné tarde = pozdě)
Den - día
Hodina - hora (ora)

1 - 10 - un, dos, tres, cuatro (kvatro), cinco (sinko), séis (sejs), siete, ocho (očo), nueve, diez (dyes)
100 - cien (sien)
1000 - mil

Pondělí - Lunes
Úterý - Martes
Středa - Miércoles (mierkoles)
Čtvrtek - Jueves (chueves)
Pátek - Viernes (vjernes)
Sobota - Sábado
Neděle - Domingo

Literatura o caminu v češtině

15. července 2011 v 18:31 Rady&Tipy
Kdo se chce dozvědět o Svatojakubské cestě víc, nemusí se už spoléhat jen na internetové zdroje. V českém jazyce už vyšlo několik průvodců a cestopisů, převážně však o Francouzské cestě.

Zde je základní přehled knih, který se snad bude časem rozrůstat :-)

Cesta do Compostely - pěšky napříč Evropou - Ivan Kolman, Jiří Šťourač
Svatojakubská cesta - Carmen Rohrbach
Cestou hvězdy - Pavla Jazairiová
ULTREIA I. (Z Prahy do Le Puy) - Zdeněk Susa
ULTREIA II. (Z Le Puy na Mis Finisterre) - Zdeněk Susa
Cesta která nekončí - Dominik Maxmilián Ramík, Damián Ramík
Z Lurd do Santiaga (cesta na konec světa) - Mirka Čížková
Z Čech až na konec světa - František Šesták
Tak já teda jdu ane Moje Svatojakubská pouť - Hape Kerkeling
900 kilometrů .... O španělském putování - Hanák Václav, Pivarči Michal
Vstávám a pokračuji v cestě - Z Fatimy do Compostely - František Lízna
Musím jít dál - 4 404 286 kroků P. Františka Lízny za svatým Jakubem - František Lízna
Turistický průvodce po poutní cestě do Santiaga de Compostela - Veronika a Jitka Škvárovy

Na závěr kniha, která není ani průvodcem ani cestopisem a přesto ke Caminu přitáhla více lidí, než knihy z celého světa o Caminu dohromady:
Poutník - Mágův deník - Paolo Coelho

Druhá etapa

14. července 2011 v 22:58 Camino de Finisterra
Negreira - Olveiroa - 34 km
Uvědomily jsme si, že na Fisterru chodí mnohem více poutníků než na Portugalské cestě a pokud tedy nechceme mít starosti s ubytováním, neměly bychom se moc flákat. Budíka dáváme na 6:30. V 5:45 nás budí nějaký hluk - někteří poutnící odcházejí. Tak na to nemáme a tak rezignujeme a nikam nespěcháme, z albergue odcházíme jako poslední.
Dnešní etapa nebude tak jednoduchá, hned po startu nás čeká pětikilometrový kopec a v půlce trasy další, kratší, ale prudší. A navíc to bude zatím nejdelší vzdálenost na letošním caminu. Uvidíme, co na to Andy noha, prsty pod puchýřema už skoro nejsou vidět.

První etapa

14. července 2011 v 22:09 Camino de Finisterra
Povídání navazuje na Portugalskou cestu, desátou etapu.

Santiago de Compostela - Negreira - 22 km
Večer jsme si řekly, že pokud přeci jen na Fisterru vyrazíme, musíme vyjít nejpozději v 7:30. Vstaly jsme podle budíka a hned začaly kontrolovat Andy nohy. Jedna vypadal prakticky v pořádku, ta druhá byla pořád trochu nateklá, ale postavit se na ni šlo. Jelikož se ale nevešla do boty, padlo rychlé rozhodnutí - na cestu vyrazíme, Andy si na bolavou nohu vezme crocsku a když to nepůjde, vrátíme se do Santiaga.
Balíme a kvůli úspoře času i šetření nohy jdeme dolů pod kopec na autobus. Nepřijel sice úplně podle jízdního řádu, zato nás ale za 1 Euro na osobu dovezl skoro do centra. Okamžitě jsme poznaly kavárnu, ve které jsme byly před dvěmi lety na snídani. Dělají tam totiž churros, která si Andy velmi oblíbila (smažené podlouhlé vroubkované kousky těsta ). Z nostalgie tam míříme, stejně, jsme si někde chtěly dát snídani. Porce churros s horkou čokoládou stojí 3,80 Euro. Hned po snídani jdeme do katedrály, včera jsme to nezvládly, je tedy nutné to napravit. Po cestě ještě vybíráme peníze z bankomatu, už nám pomalu docházejí a nevíme, jestli bude dál nějaká další možnost.

Jsme na facebooku

14. července 2011 v 18:25 Odkazy
Fotky, zajímavosti a aktuality na: http://www.facebook.com/svatojakubskacesta

Máme vlastní badge, ke stažená zde: http://www.picbadges.com/peregrino-2/2113242/


Zahraniční weby

13. července 2011 v 13:02 Odkazy
www.mundicamino.com - výborné stánky se spoustou informací, včetně map tras
http://www.gronze.com/ - subjektivně nejlepší informační web pro pouníky
http://www.caminoguides.com/index.html - web Johna Brierleyho, autora pěkných průvodců ve španělštině a angličtině. Jelikož zatím neexistuje průvodce po portugalské cestě ani na Fisterru v českém jazyce, může být toto dobrá alternativa.
http://www.caminoguide.net/ - průvodci ke stažení v pdf, šikovný španělsko-anglický slovníček a další užitečné informace
http://jo-camino.blogspot.com/ - hezky psaný blog o francouzské cestě v angličtině
http://walking-in-words.blogspot.com - básně osamělého poutníka
http://maciak.blog.sme.sk/ - moc pěkně psaný deník z francouzské cesty







Trocha historie

13. července 2011 v 12:01 Camino de Santiago
Proč se vůbec chodí do Santiaga de Compostela a kdo vlastně byl Jakub, jehož ostatky jsou uctívány?
Odpovědi najdeme v historii, něco je přesně doloženo, o něčem se dozvídáme jen z legend.
Jakub, zvaný Starší, byl synem Salome a rybáře Zabedea a pocházel z Palestiny.
Spolu s Petrem a Janem patřil k Ježíšovým privilegovaným učedníkům. Po Ježíšově Nanebevstoupení hlásal Jakub evangelium a v Jeruzalémě se těšil velké autoritě.
V průběhu své evangelické činnosti hlásal evangelium také ve Španělsku, které bylo důležitým regionem římské říše. Na Pyrenejském poloostrově ale nepobýval dlouho, narazil totiž na odmítnutí místního obyvatelstva.
Podařilo se mu získat jen osm učedníků a tak zklamaný neúspěchem pomýšlel na návrat do Palestiny. Právě tehdy měl ale zjevení - uprostřed mrazivé lednové noci roku 40 se na nebi ukázal neobvyklý jas a v něm andělé, kteří přinášeli jaspisový sloup s Matkou Boží.

Shrnutí aneb co nám Camino dalo a co nám vzalo

13. července 2011 v 10:30 Camino Francés
KDYŽ NEMÁM CO ZTRATIT, MÁM VŠECHNO. KDYŽ PŘESTANU BÝT TÍM,
KÝM JSEM, NAJDU SEBE SAMA.
Pablo Coelho

Je naprostá pravda, že člověk, který abslovuje Camino, se domů vrací jiný. Camino změní každého, někoho více, někoho méně.
My na Camino odcházely bez jakékoliv představy toho, co nás může čekat. Chtěly jsme to prostě zkusit, poznat kus Španělska a zjistit, jestli na to fyzicky máme. Braly jsme to spíše jako turistiku.
Na caminu je ale něco, co člověka po pár dnech chytne a změní mu myšlení. Najednou začně cestu respektovat a cítí před ní pokoru. Ač nejsme věřící, cítily jsme ducha cesty. Dýchal na nás ze všeho - z prašných silnic, patníků i stromů.
A tak jsme se z turistů přeměnily na poutníky.

Postupně jsme přestaly řešit bežné starosti a soustředily se jen na to základní - dojít na nějaké albergue, vysprchovat se, sehnat něco k jídlu. Bylo vemi osvobozjící nechat se jen vést (žlutými šipkami) a nemuset nic vymýšlet. Nemusely jsme sledovat čas, nebyl podstatný. Podstatná byla vždy jen daná chvíle, to, co probíhá tady a teď.
Když si člověk vyčistí hlavu od různých nesmyslných starostí, začne všechno kolem sebe vnímat jinak. Nebe i tráva mají najednou jinou barvu, jasnější, veselejší. Kytky krásně voní a lákají k zastavení. Ještěrky a mravenci jsou dobrým objektem na pozorování.
Člověk začíná žít úplně jinak a raduje se z naprostých maličkostí. A také zjišťuje, že k tomu, aby byl šťastný, mu stačí tak strašně málo. Konečně jsme začaly chápat pověst o Diogénovi v sudu.

Camino dává hodně. Dává uvědomnění si toho, jaké hodnoty v životě mají smysl.
Ale i něco bere. Respektive člověka vykolejí z běžných kolejí jeho života. My po návratu domů nebyly schopné fungovat tak jako dřív. Vše nám připadalo uspěchané, nechápaly jsme, proč se všichni stresují kvůli malichernostem, pracovní úkoly nám připadaly nesmyslné. Trvalo nám poměrně dlouho, než jsme se vrátily do reality a začaly opět "normálně" fungovat.

Co je ale správné, to na Caminu, nebo to tady? Srdce tu správnou odpověď zná.

Čtrnáctý den

12. července 2011 v 23:13 Camino Francés
Santiago de Compostela
To je ale divný pocit ráno vstát a nikam nejít! Jsme z toho úplně vykolejené. Holky dnes odjíždějí domů, berou si taxíka na letiště. Doprovázíme je a všichni u toho brečíme. To loučení!
Pak se vydáváme do katedrály, pořádně si ji prohlédnout a vyfotit. Ve dvanáct jdeme na mši. Katedrála je narvaná k prasknutí, ve dveřích stojí ochranka a nepouští nikoho s batohem. Snažíme se najít místo s výhledem na Botafumeiro, obří kadidlo vážící 80 kilogramů (Andy oblíbené! těšila se na něj už dlouhou dobu :-)). Celá mše trvá asi hodinu a je krásná, nejvíce uchvácené jsme ale z Botafumeira. Do pohybu ho dostává několik mužů mocnými tahy za provaz a tak Botafumeiro za chvíli létá vysoko vzduchem a chrlí oblaka dýmu. Je to velmi působivé. Na konci mše vystojíme frontu na prohlídku krypty s ostatky Svatého Jakuba.
Až do večera se touláme po městě, fotíme a kupujeme suvenýry. Všímáme si, že se před katedrálou začínají shromažďovat lidé, posedávají po karimatkách, jedí a čekají. Dochází nám, že asi kvůli večernímu programu. Je totiž svátek Svatého Jakuba a město chystá oslavy, viděly jsme několik pódií. Před katedrálou se nám sedět nechce a tak jdeme na večeři. Když se chceme ke katedrále vrátit, zjišťujeme, že to nejde, náměstí před ní je už úplně plné a lidé se tam snaží rvát všemi postranními uličkami, čemuž se naopak smaží zabránit policejní hlídky. A nutno dodat že úspěšně, ani my jsme neprošly. A tak jsme z velké multimediální show neměly vůbec nic. Poslechly jsme si pak alespoň nějakou hudbu u pódií a čekaly na ohňostroj. Ten byl skutečně nádherný, jen kvůli němu stojí za to do Santiaga na den Svatého Jakuba dorazit. Udělaly jsme snad 100 fotek různobarevně ozářené katedrály a šly pomalu spát.
Druhý den už nás čekalo jen loučení se Santiagem a odlet domů.