3. etapa

10. července 2011 v 13:59 |  Camino Portugués
Tamel - Ponte de Lima (25 km)
Dnes jsme vyšly až v děvět, protože jsem na albergue našla plánek s ubytovnami po celé trase, kde byly i otvírací hodiny. A Albergue v Ponte de Lima otevíralo až v pět. Tak jsme se trochu divily, kam všichni ráno tak spěchají (když je to jen 25 km), odcházely jsme skoro poslední. Snídaně byla opět připravená, v lednici byla vajíčka, která si Andy udělala míchaná a já si ohřála sladkou rýžovou kaši. V automatu jsme si daly kafe a nic nám nechybělo :-)
V další vesnici jsme potkaly tři starší Francouze se kterými jsme se pak průběžně míjely celou etapu. Na svůj věk totiž byli pěkně rychlí :-)
Tato etapa byla bohužel deštivá, donutila nás dokonce vybalit ponča. Mě se podařilo to mé roztrhnout, ale nakonec mi vydrželo až na Fisterru.














Dnes se šlo hodně mimo civilizaci, jen občas jsme prošly středem nějaké vesnice, vůbec tak nebylo možné zorientovat se. Tak jsme jen slepě sledovaly žluté šipky. Tady bych mohla zmínit, že celou cestu jsme míjely šipky modré v protisměru, Španěl v albergue v Rates nám vysvětlil, že se jedná o cestu do Fátimy (viz článek Náboženské poutě). Když už jsme cesty a počasí měly plné zuby, zastavily jsme kdesi na dvě kávy s croissanty (dohromady jen 2 Euro). Bylo celkem úmorné pořád jít mezi poli a ani netušit, kolik ještě zbývá do cíle. Drobným zpestřením bylo sbírání eukalyptových semen, které jsme si chtěly doma zkusit vypěstovat a take česání zralých špendlíků :-) (na volně rostoucí ovoce jsme bohužel přijely moc brzy, všude byla spousta ostružinových keřů, jabloní, keřů s kiwi, vinic…ale vše bylo ještě nezralé).
Nakonec jsme prošly pár vesnic a před námi se konečně objevilo Ponte de Lima, na místní poměry docela "velké" město. Město má svůj název podle dlouhatánského kamenného mostu, na jehož druhém konci je albergue.

I když jsme se záměrně couraly, dorazily jsme ještě před otvíračkou. Chtěla jsem zbývající čas využít na prohlídku města, ale Andy měla hlad a trvala na tom, že musíme jít alespoň na polévku. Tak jsme si namátkově vybraly jednu malou restauraci a objednaly dvě zeleninové (kapustové) polévky. A take víno. Do otevření albergue zbívalo asi 40 minut, tak jsme se chtěly rychle najíst a ubytovat. Jenže Portugalec nám vína donesl litr a k tomu čerstvé pečivo a sušenou šunku. Takže jsme tam nakonec seděly dvě hodiny, sušené šunky snědly tři talíře a k tomu ještě mísu oliv. A nechaly jsme tam 15 Euro.
Konečně jsme se tedy ubytovaly - po tom litru vína jsme tam spíše než došly dotancovaly (albergue za 3 Euro, bez paland!), vysprchovaly a vypraly prádlo.

Pak jsme obě usnuly a po krátkém odpočinku vyrazily do města na prohlídku. Ve dveřích albergue jsme minuly nějakou školní skupinu čítající asi 40 dětí. No dělali tam večer docela slušný bugr.
Vyfotily jsme most na tisíc způsobů, kostelík, figuríny vojáků u řeky, sochu býka apod. U řeky jsme se skamarádily s toulavými pejsky, kteří nás pak nechtěli opustit. Z opuštěného citronovníku jsme utrhly citron na další citronádu.
V samoobsluze jsme si pak koupily něco k pití (nealkoholického) a broskve na druhý den a pomalu jsme se vrátily na ubytovnu. Někteří už pospávali. Nastudovaly jsme etapu na další den a také se uložily ke spánku. V noci nás vzbudil ohňostroj, kterým město slavilo svátek svatého Antonína. Celé albergue ho svorně pozorovalo z terasy :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama