5. etapa

11. července 2011 v 0:02 |  Camino Portugués
Rubiaes - Tuy (22 km)
Ráno jsme vstaly mezi posledními (D. a C. samozřejmě ještě spaly) a kolem osmé vyrazily do baru, kde jsme včera nakupovaly. Daly jsme si dvě kávy a snědly k nim sušenky, ke klobáse jsme si na cestu přikoupily čerstvý chléb. (poznámka ke kávě - místní ceny jsou opravdu fascinující, piccolo stojí kolem 0,50 - 0,60 Euro, velká káva s mlékem většinou 0,80 Euro)
Po snídani jsme vyrazily a šlo se nám velmi dobře, cesta rychle utíkala. Silnice bylo minimum a opět spousta úžasných eukalyptových lesů. Bylo pod mrakem a dvakrát mrholilo. Už jsme si zvykly na myšlenku, že na této dovolené se moc neopálíme :-)



V jedné vesnici jsme viděly obrovskou voliéru s pávy - albíny. Posvačily jsme housku s kotletou a poobědvaly chleba s klobásou (ta byla vynikající, žádné mleté maso a mouka, ale velké kusy sušeného úplně libového masa). Pak jsme musely zrychlit, neboť nás předběhla ta školní skupina, kterou jsme potkaly v Ponte de Lima a my měly strach, že pokud dorazí na ubytovnu dříve než my, nezbyde na nás místo. Ani jsme se nenadály a byly jsme v městěčku Valence, kde jsme se chtěly na doporučení D. a C. ubytovat. Bohužel ve Valence bylo mizerné značení, šipky byly daleko od sebe a španě se hledaly, cesta k albergue nebyla značená vůbec. A tak jsme šly a šly (a po cestě obdivovaly pěknou pevnost) a najednou jsme byly před mostem, který tvoří spojnici mezi Španělskem a Portugalskem (Ponte internacional). To už bylo jasné, že ve Valence dnes spát nebudeme a dojdeme až do Tuy(tj. o cca 3 km dále).
Most jsme si vyfotily z mnoha úhlů, stejně jako cedule za ním oznamující, že už jsme ve Španělsku.
Dobrá zpráva: konečně se pořádně domluvíme! Špatná zpráva: vše je tu o dost dražší než v Portugalsku (včetně ubytování).
I v Tuy bylo značení nějaké slabší a cesta na albergue nebyla opět označena, viděly jsme jen reklamy lákající do albergue soukromého. Bloudily jsme po městě snad hodinu a ptaly se několika místních, než se nám ho podařilo najít. Byly jsme tak otrávené, že jsme asi ani moc neprohlédly krásy města a přitom to tam bylo opravdu moc pěkné.
Po portugalské vlídnosti na ubytovnách nás drsná Španělka zahrnula příkazy a zákazy (že se albergue v deset zavírá, ráno musíme do osmi odejít - tohle v Portugalsku nikdo neřešil, že se na pokoji nesmí jíst…a také se na pevno přidělovala postel - v Portugalsku si člověk mohl lehnout kam chtěl). Ubytování stálo 5 Euro (jednotná cena v celé Galicii) a bylo jinak v pohodě, akorát tu nebyla kuchyňka.
Po sprše a vyprání jsme vyrazily hledat supermarket. Nebyl daleko a tak jsme si nakoupily na večeři i snídani a večeři hned zkonzumovaly na lavičce s výhledem na řeku. Podél řeky jsme se prošly zpět k mostu a na molu jsme si ve vodě chladily nohy. Dnes jsme podle plánu měly ujít cca 22 km, s naším blouděním nám to ale hodilo tak 25.
Jinak se ve mě dnes po cestě vzbudilo básnické střevo a složila jsem infantilní básničku: "Každé mal0 peregriňo přejde jednou řeku Minho" :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama