Desátý den

12. července 2011 v 21:33 |  Camino Francés
Ferreiros - Palas del Rey - 32 km
Vstáváme v půl sedmé a v baru si dáváme obrovskou topinku s marmeládou. Čeká nás zatím nejdelší etapa. Cesta je pěkná, nahorů a dolů, přes spoustu malých vesniček s kamennými domy. Povídáme si s holkama a tak to utíká, ani nevíme jak.

V Palas del Rey zjišťujeme, že albergue je plné, ale dostáváme tip na místní tělocvičnu. Po chvíli ji nacházíme, je tam už spousta poutníků. Přespat tam můžeme zdarma, ale není tam sprcha, takže se myjeme v umyvadle. Trochu se bojím noci, tělocvična má betonovou podlahu a my nemáme karimatku, jen jednu alumatku. Ale co, to teď řešit nebudeme, jde se na večeři. Objednáváme si bocadilla a holky džbánek sangríi (na kterou jsme se společně hecovaly a zároveň těšily už dlouhé kilometry). Mizí rychle, stejně jako druhý a třetí. A pak čtvrtý a pátý, šestý.. U sedmého jsme skončily, to už nás kolem stolu sedělo asi osm. Sranda nás trochu přešla, když došlo na placení, nechaly jsme tam asi 40 Euro. Velmi veselé jsme doklopýtaly do tělocvičny, Andy v družném hovoru s Loli, přestože Andy neumí španělsky a Loli zase anglicky. Alkohol dělá divy :-)

Andy šla na záchod a byla tam asi hodinu, zakecala se totiž s černochem Mustafou, který jí vyprávěl o tom, které trasy objel na kole. Vyčistily jsme si zuby a šly spát, pod sebe roztáhly alumatku a ponča.
Byly jsme už tak unavené, že nás to ani netlačilo, krásně jsme se vyspaly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama