Moc přírody

24. července 2011 v 22:34 |  Básně a reflexe
Už je to měsíc, co jsme zpátky z Camina. Zapadly jsme do kolejí bežného života, kde si bez internetu a auta skoro nedokážeme představit normální fungování.
Přemýšlím o tom, jak to bylo na Camino všechno jinak. Stačilo pár dní a úplně nás to změnilo.
Jako bychom se vrátily o stovky let zpátky. Nohy se staly tím jediným dopravním prostředkem a vůbec nám to nevadilo. Fungovaly spolehlivě, donesly nás kamkoliv byla potřeba a vyžadovaly přitom minimální péči. Chůze se zautomatizovala a stala se součástí života. Život byl v pohybu. Staly jsme se soběstačnými a na ničem nezávislými. K čemu auto? V našich představách se brzy změnilo v hlučné plechové monstrum, které jen znečišťuje vzduch. Příroda nás pohltila, staly jsme se její součástí. Uvědomovaly jsme si každý strom a každý květ na cestě, vůni lesa a zpěv ptáků.
Vkročení do města pak bylo pokaždé malým šokem. Přiliš lidí. Příliš betonu. Hluk a spěch všude kolem. Nemohly jsme to vystát, z každého města jsme se snažily dostat co nejdříve ven, na louku, do lesa. Dýchat. Žít.

Jak je tohle možné?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama